Prosinec 2011

Co se stalo?

9. prosince 2011 v 0:06 | *Christine |  Billie Ileyová - studentka školy čar a kouzel v Bradavicích
Co se stalo?
Zrovna jsem odcházela z Velké síně, když ke mně přiběhl nějaký student z Mrzimoru. Mlčky mi podal kus pergamenu, poskládané do rádoby úhledné obálky, kývl mi na pozdrav a odešel. Rozbalila jsem pergamen a nechápavě se začetla.

Nevím, jestli mě těšilo, že jsem pozvaná. Slyšela jsem, že Křiklan si vybírá lidi podle jejich původu, nebo talentu. Na jednu stranu jsem byla potěšená, že mezi takové lidi patřím, ano opět se projevily pudy rodu Ileyů, ale když jsem se hlouběji zamyslela, došlo mi, že to vlastně není to, co chci. Každopádně teď není o čem se bavit, na ten "dýchánek" jsem byla pozvaná i když jsem ještě nepatřila k vybraným studentům profesora Křiklana. Navíc jsem tam měla jít s Blaisem a když jsem si na něho vzpomněla, přihlouplý úsměv se mi opět objevil na tváři. Všechno ostatní bylo pro teď zapomenuto. Šťastně jsem si povzdechla a zamířila do naší společenské místnosti. Po cestě mě doběhl Jeffrey.
"Ale, ale, sestřička dostala milostný dopis?" Šibalsky se podíval na obálku, kterou jsem držela v ruce. "Ty se nezdáš holka, nechodíš náhodou se Zabinim?" Zamlaskal a zatvářil se naoko káravě.
"Ále, přišla mi pozvánka na ten dýchánek ke Křiklanovi." Otráveně jsem ukázala na obálku.
"Jo, ta mi přišla už včera. Moc se mi tam nechce, nezdá se mi to jako nějaká velká zábava." Odpověděl a zatvářil se skepticky.
Po cestě do společenské místnosti jsme probírali, jaké to tam asi bude a Jeffrey se nakonec rozhodl, že se nic nestane, když se tam objeví. Později v ložnici jsem probírala oblečení, abych si vybrala, co si večer obleču. Když už se blížil čas, abych se oblékla a nachystala, do ložnice vstoupila Margaret, moje spolužačka.
"Zabini na tebe čeká ve společenské místnosti." Oznámila mi a spěšně odešla snad, aby se semnou nemusela bavit. To, že jsem teď chodila s Blaisem nic neměnilo na tom, že jsem byla vyvrženec.
Rychle jsem se ještě zkontrolovala v zrcadle a spokojená jsem odešla z ložnice. Ve společenské místnosti na pohovce seděl Blaise, ale něco s ním nebylo v pořádku. V místnosti mimo něj nikdo jiný nebyl. Přidala jsem do kroku, ale než jsem se stihla zeptat, co se děje. Blaise vyskočil, vytáhl hůlku a zašeptal něco, čemu jsem nerozuměla. Ztratila jsem vědomí. Opět.
Když jsem se probudila, něco bylo jiné. Nemyslím, jen místo, kde jsem se ocitla, ale také něco v mé hlavě nebylo v pořádku. Rozhlédla jsem se okolo a zjistila jsem, že se nacházím v nějakém pokoji, kde dlouho asi nikdo nebyl, protože všechny předměty, které v této místnosti byly, pokrývala tlustá vrstva prachu. Chytla jsem se za hlavu a snažila si vzpomenout, co se stalo. Nemohla jsem. V mé hlavě prostě nic nebylo. Poslední věc, na kterou jsem si byla schopná vzpomenout, byl můj odjezd do Bradavic. Ale počkat! Nějaké mlhavé ústřižky se objevily v mé paměti a zase zmizely. Sedla jsem si na pohovku a cítila se tak unavená, až jsem usla.

Mysterious

8. prosince 2011 v 22:27 | *Christine |  Má tvorba
Dneska jsem se fakt nudila, jakože fakt hodně! Tak jsem si po dlouhé době hrála ve photoshopu (nepočítám design, to je spíš práce než hraní :D) a nevzniklo z toho nic zvláštního, ale myslím, že se mi to docela líbí.

Within Temptation - Angels

8. prosince 2011 v 18:44 | *Christine |  Hudba
A tohle je skupina, která se na mém žebříčku nejoblíbenějších skupin drží v čele už druhým rokem! To mi připomíná... KDO je uvidí naživo?? Ano, JÁÁÁ! Protože KDO jede na festival Masters of Rock? Ano, JÁÁÁ! :)) Krásnej dáreček od ségry k Vánocům.. těším se nejvíc. :)


YES, YES, YEAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAH!


Three Days Grace - Break

7. prosince 2011 v 15:43 | *Christine |  Hudba
Nejoblíbenější z nějoblíbenějších. :) Vždyť víte, jak často se tyhle žebříčky nejbolíbenějších písniček mění. :)


Po měsíci opět zde

7. prosince 2011 v 15:15 | *Christine |  Diary
Po měsíci se zde opět hlasím. Omlouvám se, ale teď bylo fakt hektický období. Ve škole toho bylo hrozně moc o tanečních ani nemluvě.
Stres, stres, stres! Nevím, prostě je toho na mě moc, mimo školu nic nestíhám a taneční, no... jsem úplně vyřízená, fakt.
Minulý týden jsem měla poslední lekci, teda poslední bylo pro všechny, jen pro mě ne, protože já hloupá husička se přihlásila do pokračovaček. A K.? No, hrůza.
Už asi docela chápu váznam věty: "Kluk a holka nemůžou být kamarádi." Jasně, opět jsou vyjímky, ale těch jsem zjistila, že je fakt málo. Většinou ten jeden toho druhého jako kamaráda nebere. No a to samé bylo s K. Nechápejte mě špatně, ale já ho jako kamaráda fakt brala! A nic víc jsem si s ním představit nedokázala, sorry, ale ne. Jasně, byl hodnej a milej, pěknej taky, ale to není všecko. Určitým způsobem mě to štve, protože už vidím, jak se zase zamiluju do nějakýho grázla, ale na druhou stranu by to nemělo cenu, protože on je prostě úplně někdo jinej než já. Navíc, co pak říkal kamarádům, když jsem párkrát odmítla pozvání někam s ním jí s tím, že nemám čas, kterej jsem fakt neměla! A já na kluka fakt čas nemám. A ani ten čas mít nechci.
I když, je tu jeden kluk, na kterýho si ten čas jsem schopná udělat. Ale to už je uzavřená kapitola dva roky zpět, vím, že on mě bere jako kamarádku a já ho tak beru taky, ale kdyby mu náhodou někdy ruplo v bedně a změnilo by se to, já bych se nebránila. :) Ale nějak nutně ho nepotřebuju.
On by mi úplně vyhoval. Přes týden v Hradci Králové ve škole a o víkendu by věčně neměl čas, protože má hodně zájmů. Jo, to by mi vyhovalo. Prostě, že bychom se viděli jen občas, byly bychom nezávislí jeden na druhém, prostě by to bylo nezávazný. To mě přivádí k filmu: Hlavně nezávazně, určitě doporučuju. :)
Teď jsem nemocná, tak to tu zkusím nějak poupravit a rozjet. Konečně už jsem změnila design, tak doufám, že se líbí, mně docela jo.
Zatím, Chris