Červenec 2015

Pár cvaků v Beskydech

22. července 2015 v 17:29 | *Christine |  Má tvorba
Minulý víkend jsem byla s Davčou na chatě v Beskydech. Je tam úplně bombasticky. Klídek, příroda, borůvky, samej hmyz, ledová horská voda, sluníčko a lesy. Miluju to tam a těším se, až tam zase pojedu v srpnu.

Vyfotila jsem pár fotek, tak se můžete mrknout, ale nestihla jsem všechny upravit, takže jich sem dám zatím jen pár a další budou v druhém článku. :-)


Mňam!


Moje pusinka..


Modelky v Beskydech..


"Umělecký kousek"..

*Christine

Pište Povídky

22. července 2015 v 17:19 | *Christine |  Diary
Tak jsem se konečně dneska dohnala k tomu, abych udělala něco s tím svým blokem v psaní a narazila jsem na stránku piste-povidky.cz, kde jsem se zaregistrovala a odhodlala se - díky některým lidem v diskuzi - zveřejnit kousek mojí slátaniny. A myslím si, že je to doopravdy super! Z prvního komentáře jsem byla úplně nejnadšenější na světě a hrozně mě to povzbudilo. Takže jestli máte čas a chuť, tak se mrkněte: http://www.piste-povidky.cz/?ref=16335 . Mé uživatelské jméno je Agape1918.

Ale vždy když tam zveřejním kus mého dílka Podsvětí to sem napíšu. :-)

Těším se na Vaši kritiku i podporu a povzbuzení a mějte se!!

*Christine

Jak jsem málem utopila koně

15. července 2015 v 16:59 | *Christine |  Má tvorba
Zdravím!

Je to asi měsíc, co můj taťka odjel na "pracovní" dovolenou do Norska - chytat ryby - a myši měly doma rej. To znamená já a máma. :D Jelikož jsem neměla co dělat, rozhodla jsem se, že pojedu s mamkou ke koním. Poblíž našeho města je taková vesnička, kde máme jednoho ustájeného a druhého od nějaké paní, která je na mateřské a my se o něj staráme - respektive o ni, je to totiž kobyla.

Jelikož bylo vedro a krásné počasí, rozhodly jsme se, že vezmeme koně a půjdeme na procházku k přehradě a budeme plavit. Já to nikdy nedělala a mamka mi to jaksi nevysvětlila - proto ten nadpis "Jak jsem málem utopila koně" :D.

Po cestě tam jsme potkali (měkký i proto, že s námi byl i David - to abyste si nemysleli, že jsem češtin-neandrtálec) bandu lidí na motorkách - no, to víte, to bylo něco pro naše strašpytlíky. Naštěstí jsme to v klidu ustáli a vyvázli bez rozdrcených nohou a vůbec bez ztrát (tím myslím třeba ztracené koně a tak).


Trošku jsem se bála, ale snažila jsem se to zamaskovat smíchem! Vlevo mamka na Olympovi (to je náš milí koník), vpravo já na Vildici (Vilarika - ta, o kterou se staráme).

Mamka jako správný plavec si lehla na hladinu a jen se přidržovala Olympovy hřívy, což mě - nezkušeného koňáka nějak nenapadlo, a tak jsem se pořád divila, proč Vilda tak divně funí a vůbec, proč vydává divné zvuky.


Tak se Vilda začala lehce vztekat.


Takže to dopadlo tak, že mě s radostí sesadila a já musela jít po svých (a vážně to není příjemný: ve vodě, bosky, když vám může každou chvíli stoupnout na nohu několika set kilogramovej drahoušek!).


Nakonec tu mám fotečku mé milované Heidinky, která jako zkušená modelka zavřela oči. A něco vám na ni musím bonznout! Už týden nechce pořádně papat a je jí pořád špatně - asi je zbouchnutá...

Ale teď vážně. Teta má chovnou stanici zlatých retrívrů (Bismillahi) a Heidi je jedním z jejích štěňátek a my si ji vzali s tím, že si ji teta vezme do chovu na jedna štěňátka. Takže asi před třemi týdny jeli až do Slovinska za nějakým šampionem Larsem, aby oplodnil mou pubertální fenečku, která se chová sama jako děcko. Takže má teď chudinka těhotenský nevolnosti. Ale dneska pojedu do obchodu a koupím jí nějaký dobrůtky, takže si myslím, že nevolnost půjde strannou. :D

*Christine

Lana Del Ray - Dark Paradise

14. července 2015 v 23:49 | *Christine |  Hudba
Ještě s vámi musím sdílet tuhle bezkonkurenčně nejúžasnější písničku pod sluncem. Řeknu vám, že takhle zamilovaná jsem nebyla už od roku 2012 - kdy jsem samozřejmě potkala mého nejúžasnějšího Davídka. :D



Bomba, že? <3

*Christine

Konečně nový design

14. července 2015 v 23:33 | *Christine |  Diary
Dobrý večer, dámy a pánové,

dovoluji si vás upozornit, že jsem konečně proměnila své řeči ve skutečnost a něco jsem pro tento blog udělala: konečně jsme se naučila pracovat s layoutem, který má odkazy v záhlaví. Řeknu vám, že pro analfabeta, jako jsem já to byla docela fuška. :D
Každopádně jsme nad tím strávila dva dny a výsledek je tohle nepřiměřeně velký monstrum, který při zvětšení/zmenšení absolutně ztrácí návaznost na ostatní díly a je to vůbec celé takový jeden vleký nedodělek, ale už na to fakt nemám náladu. :D


Omluvuju se ti, můj drahý blogu, neboť už máš se mnou trpělivost několik let a pořád z toho nic moc nekáplo, ale budu se (možná!) snažit. :D

Dobrou noc, drazí a milí!

*Christine